Nagasaki a dnešek
Dnešní výročí zničení japonského města Nagasaki dvěma americkými atomovými bombami je stejně, jako memento Hirošimy dnem, kdy je více než potřebné popřemýšlet nad tím, jak vysokou cenu má mír pro dnešek. V propastném nebezpečí dnešních hrozeb v podobě amerického imperialismu, vysoce agresivní politiky Bílého domu, která volá po nových a nových válkách, v soupeření nadnárodního kapitálu mezi sebou i v přetahování mocností, se vždy platí životy civilistů. A proto i v situaci, kdy je fašistickou propagandou napuštěna politická kultura řady evropských zemí, je nezbytné, aby slovo „mír“ zaznělo i v programu strany, která již sto let hájí práva těch, kteří se živí prací.
Je to nejen povinnost všech komunistů a odborářů, ale i všech vlastenců a demokraticky smýšlejících lidí vystupovat a bojovat proti snahám zatáhnout český národ do nových a nových agresí, do válečných konfliktů vyvolávaných paktem NATO. Český národ se nemůže stát obětí kořistnických snah novodobých křižáků, kteří kam doposud přišli, tam vraždili a loupili nerostné bohatství a národní majetek – a to vše pod pokryteckými slogany jako „export demokracie“ nebo „humanitární bombardování“.
Tragédie Nagasaki je jen jedním smutným datem v posledním století nadvlády imperialismu, kterému mohl úspěšně čelit jen blok spřátelených socialistických zemí. Po Nagasaki následovala Indočína, Korea a mnoho, mnoho dalších míst, kde národy světa krvácely jen proto, aby se bohatý stal bohatším a chudý ještě chudším, aby novodobí hitlerovští „nadlidé“ podřizovali své scestné vůli ostatní národy světa. Viníkem byl kapitalismus, viníkem byl imperialismus, jako jeho poslední stádium. Neoliberální režim i jeho média tuto skutečnost zamlčují.
A právě proto považuji v tento den za nutné říct, že se komunisté nikdy neušpinili paktem NATO, nikdy neomlouvali politiku Spojených států, nikdy si naivně nemysleli, že může být nějaký lepší státní terorismus, nějaký imperialismus s lidskou tváří, že „omyl“ s následky milionů mrtvých od Jugoslávie po Afganistan, Irák, Sýrii, Jemen a další snese omluvu, že komunisté nemlčeli a na rozdíl od fanatických liberálů nebo narychlo přebarvených konzervativců či populistů nenesou vinu ani spoluvinu za alibismus předchozích 30 let. Dějiny kapitalismu jsou psány lidskou krví a nejméně od doby vítězné Velké vlastenecké války je naprosto jasné, že jedinou hrází proti imperialismu, proti fašismu všech možných podob a odstínů, proti válce a útlaku jsou právě komunisté, jsou odboráři a demokraticky smýšlející pracující světa.
Stanislav Grospič
místopředseda KSČM
předseda OS ČMS
poslanec PS PČR