Multilateralismus, vakcíny a COVID-19

22. 3. 2021

Multilateralismus, vakcíny a COVID-19 .

Slovo v názvu článku asi mnohým nic neřekne. Jedná se o termín, který se nejčastěji používá v mezinárodních vztazích a de facto znamená spojenectví několika zemí, které sledují společný cíl. Zejména v dnešní době vystupuje čím dál více do popředí, protože boj s pandemií vyžaduje úzkou spolupráci mnoha zemí a, nebojím se říci, celého světa. Přeci jde o záchranu lidských životů a v oné záchraně nemá co pohledávat ideologie, která by některé země z onoho možného spojenectví dopředu vylučovala. Jako příklad nám může posloužit ideologie vedená EU směrem k Rusku, kdy se neustále Evropská léková agentura (EMA) handrkuje o tom, zda posuzovat nebo neposuzovat tamní ruskou vakcínu Sputnik V. Zde můžeme rozklíčovat, že je ideologie zaměřená proti Vladimiru Putinovi, nebo »na ochranu« například disidenta jménem Alexej Navalnyj. Jelikož EU vede tuto ideologii spolu s různými restrikcemi, tak záměrná blokace jiné vakcíny, než je ta vyrobená na Západě, způsobí zmaření mnoha životů, protože západní farmaceutické společnosti nestíhají dodávat vakcínu pro tak rozsáhlou poptávku. Celé to navíc ukazuje na byrokratický moloch, kterým EU vlastně je. Je to obrovský konglomerát byrokratů, kteří mnohdy ani nechtějí rozhodnout, a navíc uvažují jen v krátkodobém horizontu. Nebojím se říci, že ve své podstatě myslí jen na své vlastní zabezpečení budoucnosti, spíš než na zdraví a blaho občanů unijních států (a nejen jich). . Současný svět je multipolární. . Snad právě proto se mnohé členské státy EU rozhodly oslovit jiné dodavatele vakcíny proti koronaviru. Učinilo tak například Maďarsko, Slovensko či Srbsko a v posledních dnech také Česká republika, a to díky intervenci prezidenta Miloše Zemana za přispění předsedy vlády. Prezident si totiž uvědomuje, že současný svět je multipolární a politika více azimutů je správná věc, protože pokud selhávají dodávky vakcín ze Západu, tak přeci je mým svébytný rozhodnutím oslovit někoho jiného, kdo také vakcínu vyrábí. Lze tedy tvrdit, že prezidentovi Miloši Zemanovi jde primárně o lidské životy a zachování veřejného zdraví. Nicméně pravicoví politici neustále volají po tom, že všechny vakcíny, které se budou u nás používat, musí mít razítko oné agentury EMA, a tím pádem blokují možný nákup jiné vakcíny, kterou by pro nouzový stav mohl doporučit náš Ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Navíc ministr zdravotnictví Jan Blatný prohlásil, že dokud on bude ministrem, tak žádná výjimka pro neschválenou (jakoukoliv?) vakcínu agenturou EMA nebude existovat. Tímto prohlášením se jasně přihlásil na stranu pravicových politiků, kteří touto blokací ponesou odpovědnost za případná úmrtí lidí, ke kterým se vakcína včas nedostane. Ostatně co si myslet o člověku, který než byl ministrem, podepsal petici Milionu chvilek, čímž se vyjádřil proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi? Asi nic moc dobrého a u mě tento člověk ztratil jakoukoliv důvěru právě v onu chvíli, kdy podpis zatajil – to bylo ve chvíli, kdy nastupoval do funkce. Výsledky tohoto jeho podpisu můžeme vidět právě na jeho chování směrem k výjimce na jinou vakcínu, než je ta ze Západu. On sám by mohl (pokud by mu o to šlo a chtěl mít na našem území i jiné vakcíny) jako šéf ministerstva zdravotnictví požádat SÚKL o přidělení oné výjimky pro užívání vakcíny například z Ruska nebo Číny – rozumějme, že by SÚKL takové vakcíny prověřil, laicky řečeno, od hlavy k patě. Musíme si totiž říci, že jsme jako socialistické Československo byli na světové úrovni ohledně vakcín a to nám do jisté míry zůstalo. Máme mnoho odborníků, kteří by vakcíny, jež nejsou schváleny EMA, prověřili. O to strach vůbec nemám. . Farmaceutické firmy vydělávají dost. . Poslední sociologický výzkum, který provedla agentura STEM/MARK, zjistil, že 10 procent dotázaných by se nechalo naočkovat právě ruskou vakcínou Sputnik V. Samozřejmě, že více jak 50 procent by volilo vakcínu západních farmaceutických firem, protože lidé jsou mnohdy ideologicky zaslepení, protože i do vývoje vakcín vstupuje obchodní válka (která je poté prezentována v médiích), byť jsou všechny vakcíny téměř na podobné bázi. Co si ale budeme povídat. Ve výrobě vakcín se točí velice vysoké peníze a je silně nemorální, že na tom farmaceutické korporace vydělávají nemalé zisky. Pokud by jim šlo primárně o lidské zdraví a záchranu životů, tak budou vakcíny distribuovat za výrobní cenu, maximálně s minimální marží. Některé farmaceutické korporace již na tuto věc »vlažně« přistoupily ve svých prohlášeních, kdy budou vakcíny distribuovat chudším státům za výrobní náklady nebo jen s minimální marží. Je to zatím jen jejich prohlášení. Osobně si ale počkám na výsledek a dodržování tohoto prohlášení. Každopádně by taková věc měla být naprosto standardní a logická. Měla by tedy být zakotvena v nějaké úmluvě. Proto by na tuto věc měla tlačit buď WHO (Světová zdravotnická organizace) nebo OSN jakožto nadnárodní instituce, protože pokud k tomu nedojde, tak farmaceutické společnosti budou vládnout nejen národním státům, ale budou ve finále i pány nad životem a smrtí. Protože mnohé (chudší) státy nebudou mít na nákup vakcín (hlavně ze Západu) dostatek finančních prostředků. Jan Klán